Střediska sociální integrace DCHOO

V den odjezdu se děti nemohly dočkat a před komunitním centrem nedočkavě přešlapovaly bezmála o dvě hodiny dříve.  Po naložení zavazadel a všelijakých potřeb do „dodávky“ jsme konečně společně vyrazili směr vlakové nádraží. Cesta byla bez problémů a ve vlaku k nám přistoupila další část naší výpravy – účastníci výletu z Horizontu. Děti se většinou znaly, takže jízda vlakem proběhla poklidně - hraním her a povídáním. Co nám, ale dělalo starost, bylo stále větší vedro. Nejvíce jsme to pocítili, když jsme se drápali do prudkého kopce k horskému hotelu. Řádně jsme se v tom horku zadýchali, ještě že nám ta naše velká zavazadla vzala nahoru „dodávka“, jinak bychom se nejspíš upotili k smrti. Děti se ubytovaly a po obědě jsme všichni přemýšleli, co se bude dít dále…

A dělo se. Místo dospělých pracovníků, kteří na výlet vyrazili, se tady objevila pravěká tlupa neandrtálců. Děti byly jako u vytržení. Celkem zdařilý úvod do etapové hry o pravěku – lépe se to povést nedalo.  Následně byly děti rozděleny do pěti tlup a vylosovaly si i svého „dospěláka“, který jim bude nápomocen při hrách a soutěžích.

A pak už začaly soutěže na body. Jedna z prvních bylo vymyslet si název a pokřik své tlupy, a pak ho i správně předvést. Tak se nám tady zrodily tlupy: Pravěcí domorodci, Kostíci, Jeskynní tlupa, Erdahomapato a Paličáci.

Tak jako v pravěku byl pro neandrtálce důležitý oheň, i naše tlupy si na toto téma zahrály další hru. V lese byla důmyslně ukryta spousta kartiček a jednotlivé tlupy musely nalézt nejprve kameny, pak dřevo a nakonec jiskru. Úkol to byl dost těžký a navíc ve značně kopcovitém terénu. Děti byly šikovné a se všemi nástrahami se dovedly nakonec poprat. Do večera se stihlo ještě několik her a taky koupání v bazénu, kde se děti vyřádily, jak se patří.                                                                                 Nakonec jsme si u ohně opekli buřtíky a šlo se spát.

Druhý den, nám už od rána sliboval sluníčkové počasí. Začali jsme rozcvičkou, kterou si vzal na starost Fabián. Přátelé, tohle nebyla rozcvička, ale regulérní trénink Capoeira! Po snídani jsme se vrhli do herního programu. Týmy dostaly přetěžký úkol – vyrobit si funkční prehistorické zbraně a nástroje, s tím, že měly k dispozici jen provázek! Ale děti se i s tímto složitým úkolem dovedly poprat a možná se pletu, ale myslím, že by s těmi sekyrkami, luky a oštěpy skutečně nějaké to zvíře ulovily.

Na odpoledne byl naplánován menší výlet do Ostravice, kde si děti nakoupily v obchodech všelijaké dobroty a různé maličkosti. Bylo ovšem neuvěřitelné horko a místní vodotrysk, do kterého děti naskákaly, je nestačil všechny zchladit, tak jsme se vydali zpět do kopce k hotelu, kde máme přece jen poněkud větší bazén.

Navečer byl opět táborák, ovšem to byl zároveň start noční hry - stezky odvahy. Tady šlo opravdu do tuhého! Už při přípravě trati, se nejeden dospělý pracovník třásl strachy a co teprve děti! Taky že jo! Do tmavého lesa se téměř nikdo sám neodvážil a děti tak radši chodily po skupinkách. I tak nebylo o krušné chvíle nouze…  Na jejich obhajobu musím říct, že les vypadal opravdu strašidelně a co teprve, když se objevila tajemná postava v kápi.

Další den nám počasí opět přálo a tak jsme se hned pustili do další etapy naší pravěké hry. Tentokrát šlo o „Lov mamutů“, kde se děti nejen proběhly, ale následně bylo nutno přemýšlet a taky řádně obchodovat. Bylo fajn pozorovat, jak hra děti vtáhla do děje.

Her bylo tento den vůbec hodně – rád bych se zmínil i o dalším lovu – tentokrát jelenů, králíků a jiné zvěře. Děti musely zapojit paměť a taky vymyslet tu správnou strategii. Stalo se, že nějaký smolař sice lítal po lese jako šílenec, ale ve finále si nic nezapamatoval a tak jeho úsilí vyšlo nazmar. Nebo když zapisovatel udělal kiks… no to bylo taky na pochvalu klackem do hlavy! Ne vážně, byla to celkem povedená zábava!

I když tento den byl docela náročný, večer jsme uspořádali velkolepou diskotéku, spojenou se zpěvem do mikrofonů. Přátelé, musím říct, že tato akce nabrala takové obrátky, že se pod tanečníky třásla celá budova i v základech. Děti to opravdu bavilo a je třeba taky dodat, že někteří tanečníci předvedli neskutečné výkony, za které by se nemusel stydět ani profík! Opravdu se večer vydařil.

Další den už byl trošku uspěchaný. Čekal nás úklid, balení a hlavně vyhodnocení etapové hry. Jednotlivé tlupy skončily dle obdržených bodů na prvním až pátém místě a za to taky dostali krásné ceny a diplomy. Pochvala samozřejmě patřila i jejich dospělým pomocníkům, kteří je v celém průběhu hry povzbuzovali, motivovali a místy s nimi i soutěžili.

Balení a úklid jsme následně stihli v rozumném čase, a tak jsme ještě stihli poslední koupání v bazéně. Děti jako by se s bazénem loučily, skákaly a řádily v bazénu tak divoce, že ho téměř půlku vycákaly ven.  Ale pak už jsme museli spěchat na vlak, protože to na nádraží bylo dost daleko.

Celkově se výlet velice pěkně vydařil, přes pár drobných zranění a škobrtnutí vše krásně klapalo. I to jak se děti z Vesničky a děti z Horizontu ve vlaku loučily, nám udělalo radost, prostě to bylo fajn.

Myslím, že si každý odnesl spousty zážitků a užil si tuto prázdninovou akci, jak se patří.

Tímto bych také rád poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem na přípravě a fungování této akce podíleli. Takže díky a čau za rok.

Výlet byl finančně podpořen z projektu „Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách MSK“.