Výlet na Štramberk

V sobotu 11. listopadu se děti z klubu Horizont vydaly na výlet do Štramberka. Vyrazili jsme v 8:00 od kostela v Kunčičkách, kde dorazilo nakonec 7 statečných dětí a jako doprovod jela paní Veronika Vraníková, vychovatelka ze školní družiny Helena Pressnerová a Zdeněk Skalka.

V sobotu 11. listopadu se děti z klubu Horizont vydaly na výlet do Štramberka. Vyrazili jsme v 8:00 od kostela v Kunčičkách, kde dorazilo nakonec 7 statečných dětí a jako doprovod jela paní Veronika Vraníková, vychovatelka ze školní družiny Helena Pressnerová a Zdeněk Skalka. Dopravovali jsme se vlakem ze zastávky Ostrava-Kunčičky, a tak jsme museli na hlavním nádraží přestoupit. Většina dětí tohoto přestupu využila k nákupu sladkostí a pro zpestření dlouhé chvíle se taky povozily na jezdících schodech. Po této krátké přestávce jsme pokračovali v naší cestě vlakem a po posledním přestupu ve Studénce jsme konečně dorazily do Štramberku. Pozorně jsme prostudovali mapu, která nám ukázala směr na známou Štramberskou trúbu. Cesta se z počátku všem zdála příjemná a krátká, ale postupně se dostavila únava a naše putování vedlo stále do kopce. První přestávku jsme si udělali v obchůdku se suvenýry, kde jsme se vybavili upomínkovými předměty. Příjemným zpestřením bylo krmení malého koťátka, které si hned získalo přízeň celé naší skupiny. S novými silami jsme se vydali na další část cesty. Počasí nám přálo, rozjasnilo se a krásně svítilo sluníčko. Po chvíli chůze jsme si udělali další zastávku a to v pekařství, kde nám paní vychovatelka Helenka domluvila exkurzi. Všichni jsme byly nadšení, hlavně z ochutnávky štramberských uší se šlehačkou a polevou. S novou energií jsme pak vyrazili na poslední kus cesty na Trúbu. Odměnou za namáhavý výstup do schodů nám byl krásný výhled na okolí. Když jsme slezli zpět a posilnili se svačinkou, rozhodli jsme s, že se ještě půjdeme podívat na jeskyni Šipku, která je nedaleko. Na cestě za naším cílem jsme potkali ženicha s nevěstou, kterým jsme popřáli vše nejlepší do společného života. U jeskyně jsme se vydali hledat ztracený poklad. Celá pátrací akce dopadla dobře a zanedlouho jsme si již pochutnávali na sladké odměně. Návštěva Šipky se nám moc líbila, ale už bylo na čase jít domů. Zpáteční cestu jsme si ještě zpříjemnili krátkou zastávkou na kolotočích a pak už jsme rychle spěchali na nádraží, aby nám neujel vlak. Cesta zpět nám rychle utekla a než jsme se nadáli, už jsme byli zpátky v Kunčičkách a plní dojmů jsme se rozešli domů.